Loupak.cz - Vtipy

Před svatbou se ptá Pepíček otce: „Existuje vůbec spolehlivý prostředek na spokojené manželství?”
„Samozřejmě. Otevřená peněženka a zavřená huba!”

Ptají se kamarádi vozíčkáře: „Kdybys byl sám na pustém ostrově, jaké dvě věci bys tam s sebou chtěl mít nejvíc?”
„Nohy.”

Sedí ptáček na cestě a je mu zima. Přijde k němu kráva a posere ho. Přiběhne kočka, vyhrabe ho a sežere.
Z toho plyne: Není každý nepřítel, kdo se na tebe vysere. A přítel není každý, kdo tě z toho vyhrabe!

Jak zabijete 15 blondýnek v ponorce najednou?
Stačí zaklepat na dveře.

Jak dělají Somálci dětem tobogán?
Spláchnou je do záchoda.

Hlasová schránka: „Právě jste se dovolali na číslo 777 263 285. Všechen kredit, který jste v daném okamžiku měl, se přečerpal na můj účet. Velmi vám za to děkuji.”

Karel zvedá židli a podiví se: „To bych nevěřil, že může být tak těžká!”
„Já to taky nechápu,” přidá se spolužák, který na ní sedí.

Blondýnka, černovláska a zrzka chtějí získat místo natěračky silničních pruhů. Šéf rozhodne, že práci získá ta, která za tři dny natře nejdelší úsek.
Po prvním dni: Černovláska natřela 3 km, zrzka 4 km a blondýnka 10 km. Šéf jí gratuluje: „Jen tak dál, a práce je vaše!”
Druhý den ženy pokračují v práci od místa, kde včera skončily. Na konci dne: Černovláska natřela dalších 5 km (celkem 8), zrzka 6 km (10) a blondýna 4 km (14). Šéf ji utěšuje: „No, to nevadí, ještě pořád máš náskok.”
Třetího dne pokračují, a na konci to dopadne takto: Černovláska 6 km (dohromady 14), zrzka 7 km (17) a blondýna jenom 1 km (15). Šéf to nechápe a ptá se jí: „Jak to, že první den deset a dnes jenom jeden?”
A ona na to: „No, když ta plechovka s barvou je každým dnem dál a dál!”

Je takhle Pepíček sám doma s tatínkem.
„Co to děláš, Pepíčku?”
„Papám sekundové lepidýlko...”
„Cože?!”
„Hmmm... Hmmm... mm...”

Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: „Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím.”
Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: „Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku.”
Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: „Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl.”
Sestra opáčila: „A kdybyste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!”